Hlavní menu:

Bookmark and Share
07.04.2017, autor: M. Landová, kategorie: Stalo se

POSTNÍ DUCHOVNÍ OBNOVA 1.4. 2017

Jaká byla postní obnova?

POSTNÍ  DUCHOVNÍ  OBNOVA   1.4. 2017

V sobotu 1. dubna  se konala v naší farnosti postní duchovní obnova, kterou vedl P. Lukáš Bakajsa z Ústí nad Labem.  Podobně jako  v adventu nám otec Lukáš přiblížil prožívání postní doby a slavení Velikonoc ve východní řeckokatolické liturgii.

Ve východních církvích se doba postní nazývá SVATÁ ČTYŘICÁTNICE. Začíná v pondělí před naší Popeleční středou a končí sobotou před Květnou nedělí, které se říká „Lazarova sobota“ před „nedělí palem“. V některých zemích, kde východní křesťané žijí, totiž skutečně palmy rostou a v průvodu se používají, tak jako u nás kočičky.

Postní dobu předchází ještě pět týdnů tzv. předpostního období, kdy se křesťané již na půst připravují,  hlavně čtením nedělních evangelií:

-  neděle  Zacheova = neděle TOUHY (Zacheus toužil spatřit Ježíše)

-     neděle celníkova = neděle POKORY (celník  pokorně vyznává svou vinu na rozdíl od              farizeje)

- neděle marnotratného syna = neděle MILOSRDENSTVÍ (milosrdný otec přijímá zpět syna)

-    masopostní neděle = neděle POSLEDNÍHO SOUDU (čte se evangelium o blahoslavenstvích)

-    syropostní neděle = neděle ODPUŠTĚNÍ (uctívá se ikona, na které jsou  zobrazeni  Adam   a Eva, jak je Kristus vyvádí z předpeklí)

Po této době předpostní  následuje SVATÁ ČTYŘICÁTNICE. Doba postní je u východních křesťanů aliturgická - to znamená, že ve všední dny se neslouží liturgie (podobně jako v římskokatolické církvi není mše sv. na Velký pátek), ale jen o nedělích. Pět postních sobot vzpomínají na zemřelé. Ve středu a v pátek se slouží liturgie „předem posvěcených darů“ – společenství se modlí na způsob nešpor a pak následuje jen svaté přijímání. Používá se i zvláštní klanění svatému kříži, kdy si věřící kleknou a skloní se tak, že se čelem dotknou země.

Půst se dodržuje mnohem přísněji než u nás. Kromě pátku je postním dnem i středa. Ve dnech nejpřísnějšího postu se nejí maso, vejce, mléko a výrobky z nich. Nedodržení pátečního postu se v postní době považuje za  velký hřích.

Svatý týden se ve východních církvích nazývá VELKÝ. Na Velký čtvrtek, kdy večer po setmění už začíná Velký pátek, se čte 12 strastných evangelií a koná se též křížová cesta. O Velké sobotě nese kněz na sobě plátno s ikonou Ježíšova hrobu, které se pak uloží do hrobu.

V noci ze soboty na neděli Vzkříšení se schází věřící  ve 3 hodiny před chrámem, kněz 3x zatluče na dveře, které se otevřou, rozsvítí se světlo a začnou velikonoční zpěvy. Při bohoslužbě se světí pokrmy, které se pak ve společenství pojídají.

Dny v týdnu po Velikonocích se nazývají všechny „světlé“. Na SVĚTLÉ PONDĚLÍ se koná průvod venku a při něm se čtou do čtyř světových stran čtyři evangelia o Ježíšově vzkříšení.

Zapsala: Marie Landová


Římskokatolická farnost - děkanství u Všech Svatých Litoměřice | Tel.: 411 130 326 | E-mail: farnost.litomerice@gmail.com
© Design, redakční systém: Webdesignum 2010 - 2017